Život v horké vodě gejzíru

21.06.2010 - 00:01 | Redakce: Dana Jakoubková

Je-li výpar větší než přítok vody, pak bývají horké prameny zakaleny bahnem žlutým, červeným, rudohnědým až černým od oxidů železa a manganu. Je-li bahno husté, prorážejí jím vodní páry explozivně a vymršťují je do vzduchu. Tak vznikají bahenní gejzíry a bahenní sopky.

Zvláště specifické barvy však okolí gejzíru získává díky existenci řas a teplomilných bakterií, které dokážou přežít extrémní podmínky.

Když v roce 1960 začal výzkum biologie gejzírů, byli vědci přesvědčeni, že živé organismy nemohou přežít teplotu přes 73 °C, což je limit, kdy je ještě schopná života kyanobakterie. Optimální prostředí teplomilných bakterií je sice kolem 55 °C, pozdější výzkumy však ukázaly, že některé bakterie preferují teplotu blízkou bodu varu, a některé ji dokonce přeskočí. Thermophiles si libuje v teplotě od 50 °C do 70 °C, kdežto hyperthermophilis vegetuje nejlépe mezi 80 a 110 °C.

Čtěte také:

Starší články - Archiv

PŘEPOŠLI ČLÁNEK

VYTISKNI ČLÁNEK

Zpět | Nahoru