Imhotep, nejstarší známý egyptský mudrc a historicky patrně první architekt, určitě nastavil laťku vysoko, když navrhl a nechal postavit pyramidy v egyptské Sakkáře (před 4500 lety). Od té doby se po světě budovaly „umělé hory“ hlavně pro náboženské účely. Žádný z plánů však nebyl tak ambiciózní, jako ten na vybudování umělé dvoutisícovky v Holandsku.

 

Na svoje tulipány a větrné mlýny jsou Nizozemci náramně pyšní. Rozmanitost terénu, jehož celých 25 procent leží pod úrovní moře, jim ale dělá starosti. Umělá hora s výškou 2140 metrů, která by nabízela sjezdovky, bobové dráhy, kluziště, turistické trasy, bike parky, lezecké terény i horské silnice s ostrými zatáčkami pro cyklisty, už si proto našla své stoupence. Projekt podporuje Královská holandská cyklistická federace, Svaz lyžařů i Horolezecké sdružení.

S myšlenkou dvoutisícovky v holandských nížinách přišel bývalý profesionální cyklista a sportovní novinář Thijs Zonneveld letos v srpnu: „Byť je Holandsko ideální pro pěstování řepy, produkci krav nebo stavění přímých cest, ze sportovního hlediska je to katastrofa, nejnudnější na světě.“ Článek publikovaný v deníku De Pers, měl čtenáře hlavně pobavit. Po třech měsících se z něj stává ale téměř „naděje národa“, k čemuž jistě přispívá i fakt, že lidé se v době recese potřebují „něčeho“ zachytit. Jednoduše - pár lidí nápad zaujal tak, že se nyní vážně hovoří o tom, jej zrealizovat. Projektu se ujala zatím málo známá firma architektů Hoffers & Krüger. Na snímku z jejich „tajemného“ webu vidíte návrh, jak by mohla hora vypadat. Měla by mít kovovou kostru, na kterou by byly položeny vrstvy přírodních materiálů. Uvnitř by zase vznikl prostor pro obchody, turistická střediska a dokonce i pro byty.

Stavba by měla přijít na 300 miliard eur a přibližně stejné množství kubíků spolkne zeminy a kamení, což ji slibuje práci dělníkům až na třicet let. Kromě rekreačního resp. turistického potenciálu je tu řada dalších výhod, jako je ochrana pobřeží, ovlivnění klimatu, pracovní příležitosti… Pro holandskou ekonomiku je to samozřejmě velmi atraktivní, neboť část Holanďanů jistě utratí peníze raději hodinu jízdy od Amsterodamu, než aby se trmáceli třeba na Šumavu. Stále však bude v holandském vzduchu otázka, na kolik je to užitečný nápad a jestli si to země může vůbec dovolit. Nicméně podobné to bylo asi i s objevením Ameriky nebo stavbou Eiffelovky. Nakonec možná půjde o bezpečnější investici než do slibů politiků.