Ve stínu sporů, zda psát „Burma“ či „Myanmar“, zda „Cambodja“ či „Campuchea“ a zda tam vůbec jezdit a jestli není to Thajsko přeci jen lepší a jak pomoci regionům postižených tektonickými vlnami (tsunami nebo cunami?) zcela zapadla v roce 2004 zpráva o vzniku nového království, Phaic Tan.

 Vznik byl celkem spontánní a vyvolal jej rodinný spor v královské rodině, jejíž členové, vedeni současným králem, Lekamsakem Tralanghem III., prosadili vytvoření zprvu autonomní oblasti a nakonec i nezávislého státu. Snahy o nezávislost trvaly několik desetiletí a životem jej zaplatily desetitisíce obyvatel zúčastněných států; zaminované lesy, pole a řeky jsou dodnes nebezpečným svědectvím. 

Hlavním městem je Bumpattabumpah, tradiční sídlo královské rodiny, ležící na řece Dong, která ústí mohutnou deltou do zálivu Lhong Chuk mezi Thajskem a Kambodžou. Nový stát není nijak veliký, zaujímá zhruba plochu 100 x 100 kilometrů a jeho součástí jsou ostrovy No Chok Is, Khapak Is a Khravat Is ležící jihozápadně delty Dongu. Významným městem je Pattaponga na západě, které je centrem plážové „all inclusive“ turistiky a všeho, co k ní patří. Kontrastem k rozvinuté infrastruktuře turistických služeb je poutní město Lang Sahm, zapomenuté v džungli provincie Tan Gah. Složení obyvatelstva je velmi různorodé; jen zkušený antropolog ale dokáže rozlišit Phaic Tance, Thajce, Vietnamce, Myanmary, Kambodžany a další etnické skupiny (nejsilněji jsou zastoupeni Bangladéšané a Indonésané).

Co se dá v Phaic Tanu zažít

Všechno! Lákají vás zapomenuté kláštery a meditace, stranou civilizace? Je to tady! Chcete se seznámit s úžasnou asijskou kuchyní, soustřeďující to nejlepší, co znáte jen z doslechu? Je tady! Boom některých měst, živený čilou ekonomikou je nepřehlédnutelný, a tak vedle klimatizovaných mrakodrapů stále ještě krouží džunky na plovoucích tržištích. Turisté (zejména pak muži bělošského původu) najdou dostatek míst na seznámení se s folklórními i jinými tanci spojenými s poznáváním místních etnik opačného i jiného pohlaví.

Milovníky historie očekávají zachovalé chrámy a pagody – a královský palác je kupodivu kompletně přístupný! Vyznavači adrenalinových sportů se mohou vydat na hřbetech slonů do džungle, případně si na hřbet vlastní hodit batoh a jít ve stopách slonů… všude je dostatek lodges, nabízejících neuvěřitelně levné ubytování. Možností koupání na liduprázdných plážích je také dost. Exkluzívním dobrodružstvím jsou treky vedené bývalými vojáky lidové armády, které vedou v podzemních štolách a podél minových polí.

Jak tam

Nejjednodušší je využít leteckého spojení do Bangkoku a odtud buď přímo vlakem do Pattapongy a nebo využít letadel Royal Fok Tok Airlines (lety z Bangkoku, Kuala Lumpur a Dháky, všechna na letiště Phlat Chat v hlavním městě). Na přesuny po Phaic Tanu poslouží nejlépe autobusy, železniční doprava neexistuje, protože se nedaří ochránit drážní zařízení (včetně kolejnic) proti korozi. Po městech dobře poslouží spolehlivé tuk-tuky. A nebyla by to Asie, kdyby se tu nejezdilo na bicyklech a tak lze využít i síť obchodů a půjčoven kol. Nevýhodou jsou menší velikosti rámů, odvozené od místních obyvatel, takže kdo má více jak 175 cm, měl by mít sebou delší sedlovku i představec.

Konzumace

Phaic Tan je defacto epicentrum značkové piraterie vůbec a tak se můžete těšit na výhodné nákupy z „exportního souběhu“ věhlasných značek i na nízké ceny poživatin a omamných látek všeho druhu. … a ostatně, proč to nevyzkoušet? Ale pozor:  konzumace narkotik, alkoholických nápojů i léků je legální pouze v Phaic Tanu, vývoz je, jak je ostatně v Asii všude zvykem, tvrdě trestán.

Ubytování

O dobré kuchyni jsem se už zmínil, zbývá bydlení. Absolutně v pohodě. Ceny nižší než v Thajsku, lodge pro 4 osoby se základním (a dobrým sanitárním zařízením) vás nepřijde na více, jak 18 USD/den. Levnější, jak bydlet doma! Kdo chce, může si konečně zalenošit ve vícehvězdičkových hotelích, Marriott v hlavním městě stojí kouzelných 95 USD. Dvoulůžák! I vízum je levné – 35 USD.

Takže šťastnou cestu.