Vaše reklama

Šumava - Vrcholy pohraniční stráže - Výtoňská hor.

16.01.2011 - 19:56   |   Redakce: Tomáš Formánek, Aleš Holub

Autor: © Renáta Šašková

Území mezi Lipenskou přehradou a hranicí s Rakouskem patřilo po desetiletí k nepřístupným oblastem naší země. Dnes se již naštěstí do těchto míst můžeme kdykoli vypravit, přesto se tu rozhodně s přemírou turistů setkávat nebudeme. Odměnou při návštěvě této odlehlé oblasti pro nás může být zdolání několika zdejších tisícimetrových vrcholů, přičemž k nejvyššímu z nich se váže i několik zajímavých „nej…“.
Šumava je naším nejrozlehlejším tisícimetrovým pohořím se 180 hlavními tisícovkami. Výtoňská hornatina se rozkládá v její jihovýchodní části mezi Lipnem a Rakouskem. Nejvyšším zdejším místem je Vítkův Kámen, ale najdeme zde ještě tři další hlavní tisícimetrové vrcholy. Zajímavostí je, že ač neleží v přímce, všechny tyto čtyři tisícovky se nacházejí na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj, které se v tomto úseku několikrát prudce lomí.
Vítkův Kámen
Vítkův Kámen (1035 m) je nejvyšší horou Výtoňské hornatiny. Jedná se o výrazný suk tvořený převážně žulou, na jehož bočních svazích můžeme nalézt četné sutě a izolované skalky. Vrchol je zalesněn smrkovým či smíšeným lesem, na jižních svazích najdeme louky a pastviny.
Vítkům Kámen je zajímavý nejen tím, že se jedná o nejvyšší místní tisícovku, ale především díky skutečnosti, že na jeho vrcholu najdeme nejzachovalejší a zároveň nejvýše položenou hradní zříceninu nacházející se na některém z našich tisícimetrových vrcholů. V polovině 13. století zde byl rodem Vítkovců založen hrad, či spíše pohraniční pevnost. Od začátku 14. století patřil hrad Rožmberkům, v roce 1394 zde byl dokonce vězněn král Václav IV. V 17. století bylo dostavěno kamenné opevnění hradu – obranný systém tehdy sestával nejen z třípatrové hranolové věže a menší polygonální stavby, ale i z obvodových hradeb doplněných pěti baštami. Vítkovu Kameni se však války vyhýbaly, a tak poslední významnější stavební úpravy zde proběhly v roce 1725. V polovině 18. století byl hrad opuštěn a od té doby chátral.
Po 2. světové válce sloužil vrchol Vítkova Kamene pohraniční stráži (v blízkosti hradu dodnes stojí vojenská pozorovatelna) a toto území bylo pro běžné obyvatele nepřístupné. Teprve v letošním roce byla zřícenina opět slavnostně otevřena pro veřejnost a z vyhlídky je možné vychutnat pohled jižním směrem až na Alpy.
Nejvyšším přirozeným místem Vítkova Kamene je skalka před hradní věží.
Medvědí vrch
Medvědí vrch (1017 m) je plochou kupou ležící jeden kilometr jihozápadně od Vítkova Kamene. Vrchol je zalesněn smrkem, na jižních svazích, které jsou příkřejší, je rozptýlená suť. Na vrcholové plošině je oplocený pozemek o rozloze přibližně 1,5 ha, který patří vojákům. V současnosti tento vojenský areál již není využíván a je značně zchátralý. Můžeme zde sice ještě rozeznat několik budov, vojenskou pozorovatelnu a vysílač, ale nebude dlouho trvat a příroda zbývající pozůstatky lidské přítomnosti ještě více zahalí.
Geodetický bod je uprostřed oploceného pozemku, ale nejvyšší místo najdeme u plotu na opačné straně než jsou vstupní vrata. Okolo rozpadajícího se plotu je možné k balvanům v nejvyšším místě prolézt, je ale nutné dávat pozor na zbytky drátů, rozbitých lahví a konzerv, které vrchol „krášlí“.
Svatý Tomáš
Tisícovka Svatý Tomáš (1026 m) není v běžných turistických mapách pojmenována. Vrchol leží v maloplošném chráněném území, přírodní památce Svatý Tomáš, vyhlášené na ochranu smíšeného horského suťového lesa (smrčina s příměsí listnáčů) v roce 1992. Stejně jako na vrcholu, kde najdeme i geodetický bod, jsou na jeho svazích četné skalky a balvany. Výhled odtud kvůli zalesnění bohužel není.
Velký Plešný
Velký Plešný (1010 m) leží stejně jako Svatý Tomáš ve stejnojmenné rezervaci, kam je přístup mimo značené cesty zakázán. Také tento vrchol je tvořen malou skalkou, najdeme na něm geodetický bod a svahy jsou pokryty sutí a skalkami. Ani z Velkého Plešného není kvůli vzrostlému lesu v současné době žádný výhled.
Centra oblasti
Frymburk – městečko ležící na levém břehu Lipenské nádrže. První zmínky o něm jsou již z roku 1198, kdy zde stával strážní hrad. Roku 1379 byl Frymburk poprvé nazván městem a v 16. století zde byl založen městský pivovar. Za třicetileté války bylo město vypleněno Švédy a roku 1856 tu vypukl obrovský požár, který téměř celé město zničil. Novou podobu dalo městu až poválečné osídlení a stavba lipenské přehrady. Dnes je město centrem rekreace s množstvím ubytovacích kapacit. V jižní části městečka najdeme kostel sv. Bartoloměje založený roku 1277 a roku 1530 přestavěný do dnešní pozdně gotické podoby. V parku najdeme kromě zachovalého pranýře z roku 1651 také kašnu, mariánský sloup a kamennou mohylu s bronzovým reliéfem Adalberta Stiftera.
Přední Výtoň – obec ležící na pravém břehu Lipenské přehrady. První písemné zmínky pocházejí již z roku 1379. Původně zde stál klášter poustevníků řádu sv. Pavla a Antonína, který však byl v polovině 16. století zrušen. Gotický kostel sv. Filipa a Jakuba byl vystavěn v letech 1515-23 na místě dřívějšího z roku 1385. Dnes je obec využívána především jako rekreační základna, neboť je pro pěší turisty i cyklisty výborným výchozím místem do oblastí za Lipenskou přehradou. Zdejší přístav zajišťuje spojení s Frymburkem.
Svatý Tomáš – vesnička ležící v nadmořské výšce 960 metrů na jižním svahu Vítkova Kamene. Najdeme zde gotický farní a poutní kostel sv. Tomáše z roku 1348 s románskou sakristií pravděpodobně z poloviny 13. století. V letech 1510-17 prošel kostel pozdně gotickou přestavbou a v letech 1858-74 další přestavbou v novogotickém stylu. Ze 14. století se zachoval lomený oblouk západní brány kostela a západní okno s pětibokou kružbou. K dalším zajímavostem patří síťová klenba. Do roku 1945 bylo zdejší obyvatelstvo zejména německé, po jeho vysídlení obec chátrala a život se sem vrací až v posledních letech.
Přístup
Pouze dvě ze čtyř tisícovek Výtoňské hornatiny jsou přístupné. Kolem obou ostatních nepřístupných vrcholů můžeme projít ve vzdálenosti necelých 300 metrů, neboť leží nedaleko turistické cesty, po níž můžeme přijít z Přední Výtoně nebo Frymburka.
Přístup je možný z Frymburka přívozem do Frýdavy ležící na pravém břehu Lipna, odtud po žluté turistické značce na jihozápad. Po necelých třech kilometrech dojdeme na rozcestí Kóta 917 – Uhliště, kde se spojíme s červenou značkou vedoucí z Přední Výtoně (asi 4 km). Žlutá a červená vedou dále společně téměř západním směrem. Po kilometru se ocitneme v sedle mezi nepřístupnými tisícovkami Svatý Tomáš a Velký Plešný (Velký Plešný leží od cesty přibližně 200 metrů severním směrem, Svatý Tomáš asi 250 metrů jižně). Po dvou kilometrech z rozcestí Kóta 917 – Uhliště dojdeme do vesnice Svatý Tomáš. Na vrchol Vítkův Kámen vede odbočka červené (půl kilometru severně). Na Medvědí vrch se vydáme ze Svatého Tomáše po červené severozápadním směrem. Po necelém půl kilometru červená odbočuje prudce vlevo, my ale půjdeme stále po silnici, která nás po chvíli přivede na rozcestí pěti cest. Zde zvolíme tu nejvíce vlevo (mírně do kopce) a po tři čtvrtě kilometru jsme u brány oploceného areálu.
 
Celek:
Šumava
Podcelek:
Trojmezenská hornatina
Okrsek:
Vítkokamenská hornatina
Zeměpisné souřadnice:
 
Vítkův Kámen:
WGS-84: 48o38´42´´s.š., 14o06´15´´v.d.
Medvědí vrch:
WGS-84: 48o38´15´´s.š., 14o05´23´´v.d.
Svatý Tomáš:
WGS-84: 48o38´07´´s.š., 14o06´56´´v.d.
Velký Plešný:
WGS-84: 48o38´21´´s.š., 14o07´03´´v.d.
Příslušné mapy:
ZM 1:10 000 / 32-41-02 (Vítkův Kámen),
 
ZM 1:10 000 / 32-41-07 (Medvědí vrch, Svatý Tomáš, Velký Plešný),
 
KČT 1:50 000 / 67;
 
ShoCart 1:50 000 / 36
Přístupnost vrcholů:
vrcholy Svatý Tomáš a Velký Plešný pouze po značených turistických cestách (součást PP Svatý Tomáš)
Objekty a vybavenost na vrcholech:
na vrcholu Vítkův Kámen zřícenina stejnojmenného hradu, vojenská pozorovatelna
Další info o projektu Tisícovky:

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Autor: © Renáta Šašková

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.89

Anketní otázka