Území mezi Lipenskou přehradou a hranicí s Rakouskem patřilo po desetiletí k nepřístupným oblastem naší země. Dnes se již naštěstí do těchto míst můžeme kdykoli vypravit, přesto se tu rozhodně s přemírou turistů setkávat nebudeme. Odměnou při návštěvě této odlehlé oblasti pro nás může být zdolání několika zdejších tisícimetrových vrcholů, přičemž k nejvyššímu z nich se váže i několik zajímavých „nej…“.

Šumava je naším nejrozlehlejším tisícimetrovým pohořím se 180 hlavními tisícovkami. Výtoňská hornatina se rozkládá v její jihovýchodní části mezi Lipnem a Rakouskem. Nejvyšším zdejším místem je Vítkův Kámen, ale najdeme zde ještě tři další hlavní tisícimetrové vrcholy. Zajímavostí je, že ač neleží v přímce, všechny tyto čtyři tisícovky se nacházejí na hlavním evropském rozvodí Labe – Dunaj, které se v tomto úseku několikrát prudce lomí.

Vítkův Kámen

Vítkův Kámen (1035 m) je nejvyšší horou Výtoňské hornatiny. Jedná se o výrazný suk tvořený převážně žulou, na jehož bočních svazích můžeme nalézt četné sutě a izolované skalky. Vrchol je zalesněn smrkovým či smíšeným lesem, na jižních svazích najdeme louky a pastviny.

Vítkům Kámen je zajímavý nejen tím, že se jedná o nejvyšší místní tisícovku, ale především díky skutečnosti, že na jeho vrcholu najdeme nejzachovalejší a zároveň nejvýše položenou hradní zříceninu nacházející se na některém z našich tisícimetrových vrcholů. V polovině 13. století zde byl rodem Vítkovců založen hrad, či spíše pohraniční pevnost. Od začátku 14. století patřil hrad Rožmberkům, v roce 1394 zde byl dokonce vězněn král Václav IV. V 17. století bylo dostavěno kamenné opevnění hradu – obranný systém tehdy sestával nejen z třípatrové hranolové věže a menší polygonální stavby, ale i z obvodových hradeb doplněných pěti baštami. Vítkovu Kameni se však války vyhýbaly, a tak poslední významnější stavební úpravy zde proběhly v roce 1725. V polovině 18. století byl hrad opuštěn a od té doby chátral.

Po 2. světové válce sloužil vrchol Vítkova Kamene pohraniční stráži (v blízkosti hradu dodnes stojí vojenská pozorovatelna) a toto území bylo pro běžné obyvatele nepřístupné. Teprve v letošním roce byla zřícenina opět slavnostně otevřena pro veřejnost a z vyhlídky je možné vychutnat pohled jižním směrem až na Alpy.

Nejvyšším přirozeným místem Vítkova Kamene je skalka před hradní věží.

Medvědí vrch

Medvědí vrch (1017 m) je plochou kupou ležící jeden kilometr jihozápadně od Vítkova Kamene. Vrchol je zalesněn smrkem, na jižních svazích, které jsou příkřejší, je rozptýlená suť. Na vrcholové plošině je oplocený pozemek o rozloze přibližně 1,5 ha, který patří vojákům. V současnosti tento vojenský areál již není využíván a je značně zchátralý. Můžeme zde sice ještě rozeznat několik budov, vojenskou pozorovatelnu a vysílač, ale nebude dlouho trvat a příroda zbývající pozůstatky lidské přítomnosti ještě více zahalí.

Geodetický bod je uprostřed oploceného pozemku, ale nejvyšší místo najdeme u plotu na opačné straně než jsou vstupní vrata. Okolo rozpadajícího se plotu je možné k balvanům v nejvyšším místě prolézt, je ale nutné dávat pozor na zbytky drátů, rozbitých lahví a konzerv, které vrchol „krášlí“.

Svatý Tomáš

Tisícovka Svatý Tomáš (1026 m) není v běžných turistických mapách pojmenována. Vrchol leží v maloplošném chráněném území, přírodní památce Svatý Tomáš, vyhlášené na ochranu smíšeného horského suťového lesa (smrčina s příměsí listnáčů) v roce 1992. Stejně jako na vrcholu, kde najdeme i geodetický bod, jsou na jeho svazích četné skalky a balvany. Výhled odtud kvůli zalesnění bohužel není.

Velký Plešný

Velký Plešný (1010 m) leží stejně jako Svatý Tomáš ve stejnojmenné rezervaci, kam je přístup mimo značené cesty zakázán. Také tento vrchol je tvořen malou skalkou, najdeme na něm geodetický bod a svahy jsou pokryty sutí a skalkami. Ani z Velkého Plešného není kvůli vzrostlému lesu v současné době žádný výhled.

Centra oblasti

Přístup

Pouze dvě ze čtyř tisícovek Výtoňské hornatiny jsou přístupné. Kolem obou ostatních nepřístupných vrcholů můžeme projít ve vzdálenosti necelých 300 metrů, neboť leží nedaleko turistické cesty, po níž můžeme přijít z Přední Výtoně nebo Frymburka.

Přístup je možný z Frymburka přívozem do Frýdavy ležící na pravém břehu Lipna, odtud po žluté turistické značce na jihozápad. Po necelých třech kilometrech dojdeme na rozcestí Kóta 917 – Uhliště, kde se spojíme s červenou značkou vedoucí z Přední Výtoně (asi 4 km). Žlutá a červená vedou dále společně téměř západním směrem. Po kilometru se ocitneme v sedle mezi nepřístupnými tisícovkami Svatý Tomáš a Velký Plešný (Velký Plešný leží od cesty přibližně 200 metrů severním směrem, Svatý Tomáš asi 250 metrů jižně). Po dvou kilometrech z rozcestí Kóta 917 – Uhliště dojdeme do vesnice Svatý Tomáš. Na vrchol Vítkův Kámen vede odbočka červené (půl kilometru severně). Na Medvědí vrch se vydáme ze Svatého Tomáše po červené severozápadním směrem. Po necelém půl kilometru červená odbočuje prudce vlevo, my ale půjdeme stále po silnici, která nás po chvíli přivede na rozcestí pěti cest. Zde zvolíme tu nejvíce vlevo (mírně do kopce) a po tři čtvrtě kilometru jsme u brány oploceného areálu.