Výprava na sněžnicích voní traperskou romantikou dalekého severu. Pro potěchu srdce i ducha však vymyšleny nebyly, ačkoliv jejich popularita je na tomto aspektu postavena především. Otázka, zda jsou pro průchod zimním terénem lepší sněžnice nebo lyže není ale položená přesně. Je mnoho proměnných jak v terénu – funkčních atributech lyží a sněžnic, tak ve vašich emočních a fyzických predispozicích pro volbu, zda budete lyžař nebo vyznavač sněžnic. Společným jmenovatelem volby je pak technická úroveň vašich schopností nebo-li stupeň odporu vůči “nosu v závěji“.

Sněžnice byly vymyšlené účelně, aby umožnily člověku rozložit vlastní hmotnost při průchodu hlavně lesem a členitým terénem. Dnes se vyrávějí sněžnice do různýcvh typů terénu včetně vysokohorského, což už je zavádí do jistého rizika,tedy i při sněžnicích je třeba zvážit otázku potřebného vybavení pro sněhový vysokohorský terén (pípák, lopata, sonda…) – lavina si nevybírá. Pořídit si sněžnice je dnes jen o něco méně nákladnější něž skialpové lyže a boty z druhé ruky.

U snazších terénů už má ona výše zmíněná otázka platnost, neb volíme mezi sněžnicemi a backcountry lyžemi. Ale otazníkem není to, co si připneme na nohy, nýbrž to, jaký je rostlinný pokryv a členitost terénu. Otázkou běžek nemá příliš smyslu se zabývat, neboť na běžkách se běhá, obvykle upraveným terénem, a vše ostatní je mnohem větší dřina. Běhat můžeme i na sněžnicích (vyrábí se i speciálně pro běh), ale tuto variantu zvolí už opravdoví sněžnicoví entuziasté. Shrnuto a podtrženo, sněžnice mají platnost pro určité podmínky, stejně jako jiné přepravní prostředky do sněhu. Na nás je jenom ty podmínky správně odhadnout.

Stoprocentní záruku bezproblémového „plaváni“ ve sněhu nelze sice dát, ale rozhodně sněžnice výrazně usnadní vaši obratnost a rychlost postupu zimní krajinou. Přivyknout chůzi na sněžnicích (není třeba našlapovat zeširoka, jak si člověk představuje) a dlouhému, střídavému kroku lze velmi rychle. Noha se pohybuje volně, vykročíte-li dopředu, vyklopí se špička boty a opře se do podkladu. Indiáni si například nikdy nepomáhají holemi, aby měli ruce volné pro lovení nebo práci. Přesto se na sněžnicích pohybují, jako by se s nimi narodili.

 

1.     Roviny, lesy, mírně zvlněný terén = delší a širší sněžnice = jednoduchá konstrukce i vázání (obvykle jen špička)

2.     Čím měkčí sníh = tím delší a širší sněžnice

3.     Čím větší hmotnost zatížení, tím větší plocha sněžnice

4.     Kopce a členitější terén = kratší, užší sněžnice = vícebodové ozubení = vázání uchycení špičky i paty

5.     Čím strmější a pevnější podklad = tím menší a „zubatější“ sněžnice

6.     Vysokohorský terén (firn, led, příkré svahy) = kratší, užší sněžnice = propracované detaily (ozubení, rychloupínáky, podložka paty…)

1.     základní deska (celoplastová) nebo rám s výpletem, některé typy s možností nastavení délky

2.     vázání (uchycení k botě – řemínky, plastové klipsny, rychloupínáky…)

a)     pevné – možno uchytit celou plochu boty, na kratší akce a do náročného terénu a hlubokého sněhu, pro terén s nutností překonávání překážek (padlé stromy, kameny), pro couvání, nevhodné pro dlouhou chůzi

b)     pohyblivé – volný pohyb paty, pohodlnější chůze, nevhodné pro couvání

c)     volné – méně časté, pohyb nohy jen v určitém úhlu

d)     speciální – atypické uchycení speciální boty nebo možnost upnutí bot s mačkami atd.

3.     ozubení

a)     stupačky – pro těsný kontakt s podkladem a dobrý záběr kroku (trakci) při stoupání

b)     brzdný systém – zuby pod patou, po stranách i vzadu především pro dobrou ovladatelnost při sestupech a traverzech, přední brzdy – sněhový pluh pro brždění při sjezdech

4.     stabilizátor paty – drží chodidlo paralelně se sněžnicí i na ukloněných svazích

5.     podložení paty – pro dlouhé příkré výstupy

6.     ocas – pro udržení stopy především při klouzání

Stoupání

Při stoupání prudkým svahem v hlubším sněhu nepokládejte sněžnici naplocho, ale zarazte špičku do sněhu zhruba v úrovni kolen a vytvořte pevnou platformu. Posuňte své těžiště nad tuto plochu a vyčkejte než sníh pod vaší vahou sedne. Pak teprve udělejte krok a stejným způsobem zpevněte druhou nohu. Tímto způsobem můžete snížit riziko podklouznutí sněžnice zpět.

Traverz

Když postupujete po spádnici hlubším sněhem, přenášejte váhu na hranu blíže ke svahu. Na boční ozubení se spoléhejte jen při traverzování mírně ukloněného svahu.

V příkrém firnovém nebo ledovém terénu postupujte čelem ke svahu – tedy vpřed bokem, sněžnice jsou kladeny v úhlu sklonu svahu, zuby kolmo ke svahu.

 Sestup

Pokud nechcete svah sjíždět, přežeňte délku kroku posouváním nohou tak, jako byste je měli ztuhlé – brzdové patní ozubení se pevněji zakousne do podkladu.

	1	2	3	4	5	6
Zatížení v kg	do 40	40-125	40-56	56-80	80-102	102-125
Hloubka sněhu v cm	30-70		30-70/nad 70	30-70/nad 70	30-70/nad 70	nad 30
Délka v cm	43	52-55	52-55/62-65	6265/65	62-65/75	65

                                                                      

Jednotliví výrobci mají vlastní tabulky pro velikost sněžnic dle zatížení