Sopka neznamená jen nebezpečí panujících na vysokých horách, tj. sněhové bouře, silný vítr, blesky, vysokohorská nemoc, nízké teploty, výskyt ledových úseků. Nadto všechno přidává nebezpečí velmi specifická, jejichž důsledky si umí laik jenom nejasně představit, a o to výrazněji je třeba na ně upozornit.

 

1) Uvědomte si hrozící nebezpečí a snažte se na ně připravit

Specifické nebezpečí přinášejí kyselé deště, extrémní horko, možnost výskytu popílkových mračen, jedovaté plyny, podzemní prostory (krátery, dutiny po lávě), a obecně velmi nestabilní (mladý) terén. Velkým nebezpečím je pak lávový povrch. Chladná láva může vypadat stabilně, ale vrchní krusta může být tenká a pod ní ukrývat i 1000 °C horkou hmotu nebo naopak tvořit pouze tenký strop hluboké propasti s velmi ostrými hranami. Sopky také vytvářejí vlastní počasí, které může být jiné oproti místům vzdáleným pouze několik kilometrů.

2) Neopomeňte odpovídající vybavení

Ochranné přilby (u aktivních sopek nezbytné), mapy, GPS navigace, jídlo, pitná voda, vhodný oděv a obuv. Je neuvěřitelné, že během neštěstí vulkanologů uvnitř kráteru kolumbijské sopky Galeras (1993), měl pouze jeden ze šesti zabitých vědců na hlavě helmu. Není to nic překvapivého, na aktivním vulkánu je smrt způsobena nejčastěji padajícím kamením.

3) Studujte předešlé erupce (frekvence, průběh, síla atd.) a rozeberte dřívější nehody

 Sopečné erupce se mohou opakovat. Co sopka předváděla v minulosti, pravděpodobně předvede i v budoucnu. Nejlepší zprávy o proběhlých erupcích a neštěstích s nimi souvisejících jsou uvedeny v Bulletin of Global Volcanism Network (Smithsonian Institution), který každý měsíc publikuje zprávy o vulkanické aktivitě, včetně informací o dalších hrozících rizicích. Několikrát se stalo, že došlo k neštěstím přímo při vědeckých exkurzích během vulkanologických konferencí (International Volcanology Conference; Galeras 1993, Semeru 2004). Teoretická znalost nikdy nenahradí zkušenosti získané v terénu.

4) Výstup s průvodcem nebo vulkanologem znalým místním podmínek

 Je vhodné porozhlédnout se po průvodci, pokud stoupáte na vulkán, místní informace jsou vždy nepostradatelné. Informace na místě jsou vždy přesnější než zaznamenaná data z předešlých pozorování.

5) Pečlivě sledujte vulkán v posledních 24 hodinách a nejlépe několik dnů před vstupem do „nebezpečné zóny“

Důležité je zaznamenávat počet výbuchů a sledovat jejich tendenci. Tím, že ihned po příjezdu do oblasti začnete stoupat na aktivní vulkán, si říkáte o velké problémy.

6) Zjistěte si aktuální stupeň varování  

I když stupně (úrovně) varování se liší v různých oblastech světa a často i vulkán od vulkánu, vyplatí se o tyto informace zajímat. Pokud je aktuální aktivita vulkánu označena „normal“,  je nutné také vědět, co to v případě daného vulkánu znamená. Je však nutné přiznat, že velká část sopek není vědci monitorována, proto se aktuální stupeň nebezpečí nedovíte. Avšak, nepřítomnost jistoty není totéž, co jistota nepřítomnosti. Jestliže není v oblasti vyhlášeno nebezpečí erupce, neznamená to, že výstup na sopky je bezpečný!

7) Buďte soběstační

 Není vhodné příliš spoléhat na to, že v případě nějakého nebezpečí bude riskovat život někdo další jenom proto, aby vás zachránil. I proto je před zahájením výstupu důležité pečlivě si nastudovat topografii vulkánu a jeho blízkého okolí. Naplánujte si ústupové a rychlé sestupové trasy, případné úkryty před padajícím kamením, předvídejte kam budou létat sopečné produkty (podle tvaru kráteru a uložení předešlých vulkanických produktů), kam vítr požene mračna popele atd.

8) Informujte se o cestě u zodpovědných osob  

Přestože je vhodné příliš nespoléhat na to, že vás bude někdo zachraňovat, měl by každý, kdo vstupuje do vulkanické oblasti dát o sobě zprávu, o plánované cestě, s uvedeným předpokládaným datem návratu, obdobně jako na jiných horách.

9) Uposlechněte místní úřady  

I když to bude často narušovat vaše cesty za poznáním aktivních sopek, je nutné zohlednit instrukce (zákazy) místních úřadů. Na většině míst světa, je při nebezpečí silnějších erupcí vždy oblast i několika desítek kilometrů od vulkánu uzavřena a místní policie hlídá všechny přístupové cesty.

10) V případě, že se již dostanete do styku se silnou vulkanickou aktivitou

Hlídejte místa s možným výskytem nebezpečných plynů. Nevstupujte do prohlubní u aktivních fumarolů a nesklánějte se k zemi, a to zejména v případě, že nefouká vítr. Toxické plyny se tam často hromadí. V případě, že se ocitnete v místě přímo nad průduchem, počítejte s tím, že vás můžou zasáhnout vyletující projektily a to třeba i rychlostí 200 m/s. Navíc je nutné si uvědomit, že v některých případech – vzhledem k tomu, jak rychle se šíří zvuk – vás pyroklastikum nejdříve trefí a teprve poté uslyšíte ohlušující ránu. Pokud se dostanete do popelového mraku, dýchejte přes složenou látku, neboť jinak hrozí udušení. No a konečně se nepřibližujte k lávě tekoucí vegetací. Ta může být zapálena – rostliny hoří i bez přístupu kyslíku, protože jsou kryté lávou a vytváří se metan. Plyn plní lávové tunely. Pokud se metan vznítí, země exploduje až do sta metrů ve směru lávového proudu, často dochází k výbuchům všemi směry.

Předpověď a ochrana

Ochrana před erupcemi, respektive jejich předpovědi vycházejí především z historických statistik erupcí dané sopky a z vyhodnocování minulých účinků. Spolu s měřením v terénu se pak sestavují mapy vulkanického ohrožení. Měření, která mohou pomoci erupci předpovědět jsou: