Vaše reklama

src="/userfiles/image/kukis.jpg"/>

Poľana - svérázný region

04.10.2010 - 03:12   |   Redakce: Felix Bachratý
Trochu na okraji turistického zájmu leží malebný rázovitý kraj, jemuž dominuje jedna z největších vyhaslých sopek Evropy – Pol´ana. Jak název napovídá, krásu oblasti představují především horské planiny, které poskytují  výhledy na velkou část středního Slovenska, a husté lesy, jež si dones zachovaly ráz pralesa.
Pohoří Pol'ana je součástí Slovenského středohoří. Dramatickou vulkanickou minulost dnes prezentují přírodní zajímavosti takové hodnoty, že byla oblast Pol´any vyhlášena v roce 1981 chráněnou krajinnou oblastí a od roku 1990 je celé území biosférickou rezervací UNESCO.
Vrchol Pol´ana (1458 m)
Nejzachovalejší třetihorní vulkán na Slovensku nalezneme na západním okraji Slovenského Rudohoří, kde se zvedá ze Zvolenské kot1iny. Tento stratovulkán (kdysi stejný jako Etna nebo Vesuv) je dominantou kraje a současně nejvyšším vrcholem Slovenského středohoří. Centrá1ní část tvoří dodnes patrná sopečná kaldera (kráter) – kruhová deprese o průměru šest kilometrů, která vznikla propadem původního vulkanického vrcholu. Kaldera byla původně uzavřená, ale působením erozních vlivů se v místě dnešní Hrochotské doliny otevřela a umožnila tak odtok síti potoků, které se stékají u malé lesnické osady Kyslinky.
Že jde o prehistorickou sopku, si člověk na zemi jen těžko uvědomí, protože kaldera je vlastně zarostlá a rozměr obvodového valu 23 kilometrů v podobě zalesněného hřebene také není na první pohled patrný. Každopádně jde o jednu z největších vyhaslých sopek Evropy, jejíž potoční síť je díky sopečné morfologii na Slovensku zcela ojedinělá.
Hrochotská dolina skrývá dva zajímavé skalní útvary: osamělý andezitorý Bá-tovský' balvan vysoký čtrnáct a široký osm metrů, a Jánošíkovu skalu – třicet netrů vysokou a 200 metrů dlouhou stěnu s vyvinutými sopečnými bombami, která skrývá preudokrasovou jeskyni Abčiná.
Celý kráter je ohraničený horským hřebenem, jehož výška, kromě sedla Príslopy (956 m), neklesá pod 1000 metrů nad mořem. Mezi vrcholy kraje kráteru je šest nejvyšších vrcholů Slovenského středohoří. Nejvyšší Pol´ana leží ve východní části hřebenu, ale její poměrně zarostlý vrchol nabízí jen omezené výhledy. Severní části prstence kaldery kraluje zalesněná Bukovina (1294 m). Nejhezčí výhledy na kalderu a její hraniční hřeben jsou však z Želobudské skalky, kterou najdeme v západní části. Celý hřeben je možné projít po turistické značené trase, ale musíte se připravit na občasné nástrahy přírody v podobě padlých stromů a zarostlých stezek. Rozmanitější tvář má vnější část vyhaslého vulkánu, kterou tvoří pravidelně se střídající se doliny a hrběty. Na jeho svazích se v místech tvrdých andezitových láv vytvořily skalní stupně, jako na jižní straně Kalamárka (808 m) nebo třeba Melichova skála. Klasický kuželovitý rát ruší na severu vybíhající mohutná skalní vyvýšenina, která připomíná stolovou horu a je pozůstatkem velkého lávového výronu.
Tradice, památky a symbol slovanství
Poľana je také básníky opěvovaný symbol slovanství a kraje. Je jedním z nejsvéráznějších regionů Slovenska a Karpat vůbec. Pol´ana si zachovává svůj charakterictický ráz s tradičním způsobem obživy – slašnictví a obdělávání půdy na typických teraosvých políškách. Odpradávna se zdejší obyvatelé živili pastevectvím, ale i těžbou a zpracováním dřeva a hutnictvím. Dodnes nalezneme spoustu zachovalých technických památek, které připomínají plavení dřeva či pozdější svážení natěženého materiálu úzkkolejnou železnicí. Dnes je část trasy Černohorskej úzkokolejky upravena jako skanzen, a turisté se tak mohou vydat za historií parních vlaků. V okolí Polany je také stále živá původní lidová kultura s folklorními tradicemi, které na začátku léta přilákají mnoho návštvníků Podpolianských folklorních slvností, které představují i hru na speciální nástroj – fujaru. K typickým ukázkám řezbářské práce pak patří vyřezávané detvianské kríže.
Regionem v pohybu
Na území Poľany byly zřízeny národní přírodní rezervace Ľubietovský Vepor, Zadná Poľana, Hrončovský Grúň a Pod Dudášom a stanoveny národní přírodní památky Bátovský balvan, Jánošíkova skala, Kalamárka, Veporské skalky, Vodopád Bystré a Melichova skala. K významným vrcholům patří Predná Poľana (1367 m), Strunga (1324 m), Ľubietovská Bukovina (1194 m) a stolovitý Lubietovský Vepor (1277), jehož severní skalnatá kóta se nazývá Hrb (1255 m). Tento vrchol bývá podle některých údajů považován za geometrický střed Slovenska.
Túry v Pol´aně jsou dlouhé a turistická infrastuktura je velmi slabá ( pouze dvě turistické chaty – Chata pod Hrbom a Chata pod Poľanou). Zkušení turisté však tuto skutečnost budou považovat za výhodu. Jen těžko byste totiž hledali kout více turisticky opomíjený a paneský, než je právě Pol´ana. Potkáte tu určitě víc medvědů než lidí.
Poznávat Polanu můžete mnoha způsoby. Nejvíce toho uvidíte ze sedla horského kola, obzvláště pokud si ze tří set kilometrů tras vyberet zeleně značenou trasu, jejíž okruh je dlouhý 127 kilometrů s celkovým  převýšením 2400 metrů. Program můžete doplnit lezením na andezitové stěně Kalamárka nebo vyjížďkou na koni. Vydáte-li se pěšky, pak byste určitě neměli vynechat vrchol Polany, naučnou stezku Kyslinky – Zadná Polana – Kyslinky, Dobročský prales a vodopád Bystré. Zima nabízí obvykle vysokou sněhovou pokrývku a trvá zde do konce dubna. Během tohoto období je třeba počítat se silnými větry na horských planinách. Ve vrcholových partiích se teplota vzduchu pohybuje průměrně okolo –6 °C v zimě a 10–12 °C v létě. V době inverzního počasí jsou hřebenové tůry nejpůsopbivější.
Praktické informace:
Centrum oblasti: Detva
Mapy a průvodce: VKÚ Harmanec č. 133 – Polana 1:50 000, nakladatelství Dajama v edici S batohom po Slovensku – Štiavnické vrchy-Slovenské stredohorie
Info a další foto: www.polana.eu
Upozornění: v celém masivu Polany je reálný střet s medvědem hnědým
Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.91

Anketní otázka