Region Dolpo se vyznačuje výraznými vrcholky hor v těsném sousedství Tibetské náhorní plošiny, se zakroucenými stezkami podél vysokých stěn a srázů, kudy procházejí zemědělci a kočovníci s jaky na jižní zimní pastviny. Malá políčka jsou osázena ječmenem, pohankou a brambory, ale výnos udrží rodiny v dostatku jen tak tak. Jaci, ovce a kozy poskytují mléko, máslo a maso, a vlna a kůže se používají na oděvy a boty. Většina místních obyvatel mluví tibetským dialektem Dolpo a míra gramotnosti je asi 20 procent.

Ve vesničce Simen, vzdálené pět dní chůze od nejbližšího města, platí rodiče dětem za vzdělání dřevem nebo hnojem, respektive zásobují školu topivem. Tady se zdá život usedlíků nedotčený moderními vymoženostmi. O dvě údolí dále v obci Dho Tarap se tyčí satelitní antény k nebi hned vedle modlitebních vlaječek a chlapci sledují zápas v americkém wrestlingu.

Kontrast mezi oběma osadami nejvýše osídleného místa na Zemi je propastný. Místní děti jakým je třeba Pema Lama pravděpodobně povedou život plný matoucí nové zkušenosti.

Pemovi rodiče si nemohou dovolit dát 3000 rupií (cca 700 kč) za šest měsíců školní docházky a podobně jako většina jejich sousedů, posílat děti do tříd se dřevem nebo jačím trusem, který se váží a potvrzuje namísto hotovosti. "Škola nemá moc peněz," říká Pemův učitel Sonam Tsering ze základní školy Shree Tsering Dolma. "Studenti mají přinést 50 kg palivové dříví, a pokud to nemohou udělat, pak mnozí přinášejí hnůj." Žáci studují jen šest měsíců v roce v důsledku tuhé zimy, v létě většina z nich tráví týdny s rodiči při nebezpečném divoké houby yarchagumba, ceněné pro své údajné afrodiziakální vlastnosti.

Naproti tomu v Dho Tarap si už místní lidé užívají „radostí“ 21. století. V příjemném hotelu Caravan – prý „nejvýše položeném na světě“ sleduje dvaačtyřicetiletý Lama svůj nový plochý televizor. Přestěhoval se do vesnice před 18 lety, aby se zapojil do rodícího se turistického byznysu. "Máme tu 252 domů a možná pět až deset televizí. Většina lidí ale stále neví, co se děje ve vnějším světě, nebo dokonce uvnitř jejich země. Ale to se brzy změní," řekl. "Nová generace dětí chodí do škol déle a učí se nepálštinu. Za mezinárodních pomoci a učení zůstanou v kontaktu s vnějším světem," říká Jyampa, který si prý koupil televizi, aby  byl schopen držet krok s domácí a světovou scénou, a mohl pozvat kamarády na anglickou Premier League (fotbal) nebo WWE WrestleManii, která je obzvláště oblíbená.

Region Upper Dolpo očekává se, že další otevření se západní kultuře přinese i větší zájem o Great Himalaya Trail, procházející přímo skrz region. Servis v podobě stravování a sociálního zázemí (západní toalety) podél jeho 1700 kilometrů dlouhé trasy zajišťují místní ve spolupráci s holandskou organizací SNV.

„S turistickými penězi však přichází do oblasti o nebezpečí,“ tvrdí Amchi Namgayal Rinpoche – čtyřiačtyřicetiletý tibetský lama, který strávil svůj život v Dho Tarap. "Lidé sice teď mají dost peněz, ale ztrácí se kultura a zručnost. Když mají lidé peníze, vždycky se najde něco, co chtějí koupit; proč by se s tím vyráběli...Televize je požehnáním i zkázou. Je v pořádku vidět okolní svět, ale jak zabránit tomu, aby se s ní nepřeneslo do naší kultury i to špatné?“

Zdroj: AFP