Vaše reklama

Když kýchne sopka -Tragické důsledky sopečné činnosti

22.04.2010 - 00:01   |   Redakce: Michal Filippi, Ondra Prosický, Dana Jakoubková

Mt. Meru (4556m, Tanzanie) z vesmíru Autor: © NASA

Island, Martinik, Indonésie, Egejské moře, USA, Kamerun...

 
Vulkán Stromboli na Liarských ostrovech je oblíbeným místem milovníků vulkánů – estetická podívaná z dostatečné vzdálenosti je totiž bezpečná. V sopečné historii tomu bylo ale mnohokrát opačně – k tragickým událostem docházelo poměrně často.

 

 

Island, rok 1783

K opravdové záplavě lávou zde dochází během jednoho jediného gigantického výbuchu. Z rozsedliny Laki, dlouhé 25 kilometrů, s řetězcem 140 kráterů se vylévá dvanáct krychlových kilometrů lávy. Je to největší množství lávy, jaké se kdy v historické době po jediné erupci rozlilo. Láva zaplňuje dvě údolí řek a pokrývá více než 50 km2 země. Většina lidí byla otrávena plyny nebo zemřela na haldomor. Puklina Laki způsobila nejhorší přírodní katastrofu ostrova, vyvolala nejchladnější zimu a léto za posledních pět set let, což vedlo k neúrodě a hladomoru nejen na Islandu, ale i ve velké části Evropy. Geolog Václav Cílek se domnívá, že jejím důsledkem byly i povodně v Praze v roce 1784.

Sopka Arenal (Kostarika), rok 1968

Velmi nebezpečná situace. Poprvé po dlouhé době vulkán nečekaně obnovuje svoji činnost. Musí náhle uvolnit cestu lávě, aby se mohla vylít z kráteru. Kromě žhavých pum při tom katapultuje obrovské balvany horniny, které síla výbuchu vyrvala ze stěn kráteru. Ty poté dopadají až ve vzdálenosti pěti kilometrů od vulkánu. Aby tuto vzdálenost překonaly, musejí mít v momentě opuštění kráteru počáteční rychlost 2000 km/hod.

Jezero Nyos (Kamerun), rok 1986

V západoafrickém Kamerunu dochází k tragické události, která měla velkou odezvu v tisku. Z  jezera Nyos (200 m hluboké a 2 km široké), vyplňujícího kráter dávno vyhaslého vulkánu, začíná jednoho dne vystupovat oblak oxidu uhličitého. O deset kilometrů dále stéká tento těžký plyn – jako by to byla kapalina – do níže položeného údolí a vytlačuje odtud vzduch. Následkem toho se udusí 1700 lidí a 3000 kusů dobytka, krajina zůstává jakoby beze změny, jen všude leží mrtvá těla. 

Stát Washington v USA, rok 1980

Hora sv. Heleny byla nečinná 123 let, ale nyní začíná zemětřesení související s jejím probuzením. Následný mohutný sesuv uvolňuje energii drženou v hlubině sopky a první výbuch odpaluje vrchol hory a snižuje ji o 400 metrů. Následně začíná z kráteru stoupat mračno popelu až do výšky 2,5 kilometru nad zem. Popel a prach jsou zanášeny až do vzdálenosti 3000 kilometrů od sopky. Díky evakuaci umírá v okolí jen 60 lidí, ale díky nánosům pyroklastik je zpustošena oblast o rozloze 100 km2 (včetně statisíců hektarů lesů) a zničeno je také více než 300 kilometrů silnic, 25 kilometrů železnic a několik mostů.
Sopečný prach a popel, který se dostává do stratosféry po výbuchu sopky Svaté heleny v roce 1980 a sopky Pinatuba v roce 1991, údajně ovlivňuje na několik let světové klima. Sopečný prach je schopen při velkých erupcích několikrát obletět Zem a padat na různých kontinentech. Dosah tohoto vulkanického produktu je vskutku globálního charakteru.

Mont Pelée (Martinik), rok 1902

Již řadu dní před velkým výbuchem unikají z kráteru páry a jsou cítit slabá zemětřesení, proto prchá mnoho obyvatel z vesnic na úpatí ohnivé hory do pobřežního města St. Pierre. Lavina horká 900 °C se objevuje znenadání. Dosahuje moře a pohlcuje město. V jeho ulicích buď uhoří, nebo se v rozžhavených plynech udusí 30 000 lidí.

Gunung Agung (Indonésie), rok 1963

Žhavá lavina stéká z vulkánu na indonéském ostrově Bali. Vulkán, který je podle místního náboženství hinfu-bali sídlem bohů a středem vesmíru, se po 600 letech klidu náhle probouzí. Je to právě v den, kdy věřící vykonávají jeden ze svých nejdůležitějších obřadů v Pura Besakih, velkém chrámu na úpatí vulkánu. Několika ničivými výbuchy Gunung Agung chrlí takové množství popela, prachu, pum a lapili, že pohřbívá několik vesnic a pustoší pětinu celého ostrova. Téměř 1200 lidí přichází o život.

Ostrov Santorini v Egejském moři (cca 1500 let př. n. l.) 

Podle historických pramenů vybuchl celý sopečný ostrov a vytvořila se vlna tsunami, která mířila přímo na Krétu. Podle vzorků sedimentů se dnes usuzuje, že vzniklá vlna mohla být i přes 150 metrů vysoká a mohutná zničující záplava na Krétě způsobila zánik vyspělé minojské civilizace.

Ostrov Krakatoa, Indický oceán, rok 1883

Když tato sopka na ostrově Rodriguez (4653 km2) mezi Jávou a Sumatrou v roce 1883 explodovala, byly opakované výbuchy dobře slyšitelné na 1600 kilometrů vzdáleném Madagaskaru a méně zřetelně až do vzdálenosti 4000 kilometrů. Sloupec popela vystoupil 25 kilometrů do atmosféry, pyroklastické proudy tekly mořem a zničily pobřeží Sumatry. Zhroucení dvou třetin ostrova do moře vyvolalo vlny tsunami, které zahubily 36 000 lidí až ve vzdálenosti 18 000 kilometrů. Dnes má Krakatoa „potomka“, který vytvořil v kaldeře v roce 1928 nový sopečný kužel Anak Krakatau, jenž stále roste jak do výšky, tak do aktivity.
 
Související články v rubrice Seriál/Sopky.
Tapeta vulkán Mt. Meru z vesmíru ke stažení v příloze dole.

Mt. Meru (4556m, Tanzanie) z vesmíru Autor: © NASA

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.94

Anketní otázka