Jižní části poloostrova Kenai dominuje rozsáhlé pohoří Kenai Mountains. Temena hor pokrývá obrovský ledovec Harding Ice Field, jehož ledové masy na jihu padají do moře, a na severu stékají do vnitrozemí poloostrova. Velká část tohoto horského masivu je chráněna v národním parku Kenai Fjords. Nedaleko přístavu Seward se nachází jedna z nejhezčích stezek, která dovede návštěvníka na okraj Hardingova ledového pole.

 

Šest kilometrů dlouhá trasa Harding Ice Field Trail začíná u návštěvnického centra národního parku. Po pár stech metrech z ní odbočuje stezka k ledovcovému splazu Exit Glacier, aby se po přibližně dvoukilometrovém okruhu opět o něco dál napojila. Kdo vydrží až nahoru, na konec trasy, a zároveň bude mít štěstí na počasí, otevře se mu doslova pohled do doby ledové. Kam až oko dohlédne se táhne ledové pole, přerušené pouze jednotlivými skalními ostrovy nebo osamocenými horskými štíty.

Dneska štěstí na počasí asi mít nebudeme. Prakticky od rána střídavě prší nebo mrholí, a tak si hned od počátku bereme na sebe pláštěnky. Na tabuli před návštěvnickým centrem čteme křídou napsanou zprávu, že jeden z turistů dopoledne spatřil černého medvěda. Nevíme, jestli se na podobné setkání můžeme těšit nebo ne. Na pohodlné cestě za centrem potkáváme pár lidí, kteří se stejně jako my nedali počasím odradit. Podle jejich lehké obuvi a absence batohů na zádech je ale jasné, že se vydali pouze k nedalekému Exit Glacier.

Naše cesta však vede nahoru na ledovec. Bílý závoj mlhy se plazí po úbočích hor a znemožňuje nám focení. Kamenitá stezka stoupá serpentinami vzhůru lesem topolů balzámových. Podle hustého chmýří na šišticích je tento strom v Americe známý jako cottonwood, bavlníkový strom.

Blátivou stezkou tečou potůčky vody. Na cestě se občas vyskytují mokré kamenné plotny, na kterých musíme k postupu používat i ruce. Les se mění v jehličnatý, ten posléze řídne a ocitáme se v pásmu alpínských luk. Předbíháme trojici Asiatů v lehkých botách a s bílými igelitovými pytli upravenými do tvaru pláštěnek. Stezka nyní vede suťovisky a přes sněhová pole. Takřka na vrcholku kopce nad námi vidíme malou boudu, a za pár chvil už se v ní schováváme. Dorážejí i Asiati, z nichž se nakonec vyklubávají Vietnamci.

Na konec trasy nám to trvá už jenom čtvrthodinku. Přecházíme oblý kopec až na hřebínek do skoro tisíce nadmořských metrů, a v dešti a bočním větru zíráme skrz mlhu na ledovec Harding Ice Field o ploše téměř třináct set kilometrů čtverečných. Přes veškerou snahu však není vidět dál, než na pár stovek metrů, kde z bílého nekonečna vystupuje obrys skalnaté pyramidy. Ledové pole je rozbrázděno trhlinami, jak se při své cestě do údolí láme přes skalní prahy. Nahoře nejde dlouho vydržet, a tak se urychleně vydáváme na zpáteční cestu.

Pod kopcem ještě zaběhneme k ledovci Exit Glacier. Skalami sevřený proud šedomodrého ledu teče úzkým údolím, a končí před suťovou morénou. Jako mnohé ledovce býval kdysi mnohem větší. V dobách, kdy sem přišli první bílí lidé, sahal do údolí o třináct kilometrů níže. Tam, kde kdysi tekla masa ledu, však dneska roste už jen vysoký les.

Praktické informace