Vaše reklama

GIGANTICKÝ PODZEMNÍ SUPERSYSTÉM-KANIN 2000 METRŮ MÍNUS

08.02.2010 - 01:30   |   Redakce: Oldřich Štos

Autor: © Kota 1000

Mt. Kanin - výrazný vápencový hřeben oddělující Slovinsko od Itálie - se za posledních dvacet let stal jednou z nejperspektivnějších speleologických oblastí Evropy.
 
Na italské straně Kaninu byly jeskyně známé již dávno. V 70 letech italští speleologové z Terstu objevili v oblasti vrcholu Bila pec mnoho jeskyní. V mnoha případech i dosti hlubokých! Však nejhlubší a legendární jeskyní italské strany byla Abisso Michele Gortani s mínus 900 metry. Tato grandiózní jeskyně s deseti vchody, přesahující nyní 50 km, dosahuje hloubky větší než 1000 metrů. Propletenec podzemních chodeb, galerií, propastí s vodopády, podzemních řek, ale i jezer či meandrů s gigantickými sály objevitele doslova odzbrojil. Takto gigantický supersystém neměl v té době v Evropě obdoby. Slovinská pustá a doposud neznámá strana Kaninu však stále odolávala, avšak ne již nadlouho. V 70 letech Slovinci budují z malé vesnice Bovec visutou lanovku do jinak pusté a zapovězené hraniční oblasti Mt. Kanin. Oblast je tak rázem dostupnější a italští specialisté přesouvají svůj zájem v roce 1988  i sem.
Přes Delirium Tremens k Pijavce
V roce 1986 Slovinci objevili nenápadné horizontální ústí jeskyně na kótě 2360 m n.m., na kaninské poměry nezvyklé. V hloubce 240 metrů pod povrchem na dně monstrózní podzemní šachty zvané Delirium Tremens P160, zastihli horizontální průběh mohutné fosilní galerie. Na její průzkum potřebovali Slovinci tři roky. Zvuk padajícího vodopádu přivedl slovinské speleology na podzim 1988 k sérii hlubokých šachet. Tým Gregora Pintara, doplněný o italskou dvojku Roberto Antonini a Paolo Fox, zaútočil v zimě 1988 na perspektivní místo jeskyně. Hluboké šachty vyústily zanedlouho do velmi vysokého, avšak proklatě úzkého meadru zvaného Pijavka. V takových meandrech je transport vaků s materiálem doslova očistcem. Pijavka byla dlouhá stovky metrů! Následná 70metrová šachta vyústila na přístupový balkón šachty o hloubce větší než 200 metrů!
Apokalypsa
Ústí šachty zastihli první Italové. Temné a pusté stěny působily velmi ponuře a svislost šachty byla navíc ohromující. Italové tak propast nazvali Apokalypsa P203m. Na dně objevili obrovský podzemní dóm o rozloze 700 m3 s průzračně čistou vodou nevelkého jezera. Zde založili podzemní tábor. Unavení speleologové prospali 12 hodin v závěsných sítích. Potom šla dopředu slovinská dvojka Grega i Franc. Následovalo několik úžin a opět šachta – hluboká šachta! Slovinci se chtěli spustit do 1000 metrů a dosáhnout tak větší hloubky, než ve vedlejší Abisso Michele Gortani (v té době 900 m). Slovinci teď tedy potřebovali velké štěstí.
Ale jak už to bývá, v hloubce 911metrů zatarasil speleologům další cestu mohutný podzemní zával, ve kterém se ztrácel drobný podzemní tok. Během několika neděl uskutečnili Slovinci další sestup s cílem překonat podzemní zával, ale cestu závalem se jim najít nepodařilo. Výsledkem bylo mínus 911metrů. Jeskyně překročila o 11 metrů italskou Abisso Michele Gortani, avšak 1000matrovou hranici nepřekonala.
Tým italských speleologů z klubu CGEB Terst byl ve své době jedním z nevětších a nejproduktivnějších týmů v Evropě! Je tak logické, že nemohli opomenout takovou perspektivní oblast jakou je vysokohorská oblast Mt. Kaninu. Výsledkem italského ataku byl v roce 1991 pod vedením Roberta Antoniniho objev jeskyně Veliko Sbrego mínus 1198 metrů a ještě o rok později se spustili v CEKI 2 do mínus 1370 metrů. Slovinci zůstali ustrnutí v úžasu. Všechny hluboké jeskyně na slovinské straně Kaninu byly objeveny italskými speleology a plánovali tak odvetu!
Odveta Cavexu
Ta se jim podařila až v roce 1996 v jeskyni Vandima mínus 1182 metrů pod vrcholem Veliki vrh (Rombon). V jeskyni Skalarjevo brezno se tak rozhostil na delší dobu klid. Až v roce 1996 udeřil do útrob závalu na výše zmíněné kotě mínus 911 metrů tým ruských a ukrajinských speleologů z týmu CAVEX. V průběhu šesti náročných expedic (1996, 1997, 1998, 2000, 2001 a 2003) objevili další sestupovou cestu přes meandr Strela-Via Offensiva a zastihli nové vertikální pokračování. Studny Mlajši brat P135 metrů, Don´t worry be happy P195, kde se napojili na starou sestupovou cestu. V roce 1997 se jim podařilo objevit mohutnou fosilní galerii Sleeping Dragon, Klimkinu jamu P153 a gigantickou šachtu P293 Rolling Stone! I přes četné a doposud nepřekonané ataky ve finálním závalu se jim nepodařilo jeskyni prohloubit ani o metr! V roce 2008 se na jeskyni zaměřili speleologové z českého týmu KOTA 1000 a během roku uspořádali do jeskyně dvě expedice. Srpnová přinesla první ovoce ve formě objevu pokračování galerie Sleeping Dragon v délce 300 metrů. Třetí výprava letos v lednu přinesla další kýžené výsledky.
 
Související článek Sedm dní pod zemí : http://www.outdoorguide.cz/novy-clanek-436.html
 
Jeskyně zpřístupněné veřejnosti v ČR včetně otevírací doby a ceny vstupného:

Autor: © Kota 1000

Autor: © Kota 1000

Autor: © Kota 1000

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.92

Anketní otázka