•          Při výběru zahraniční dovolené vybírejte destinace, kde panují obdobné klimatické podmínky jako u nás. Přílišné horko nebo chladno, vlhko nebo sucho dětský organismus příliš zatěžuje a děcko se hůře aklimatizuje než dospělý.

•          Děti do dvou let věku není vhodné brát na horské túry do vyšších poloh a do lanovky překonávající značné převýšení. Takto malé děti nemají adaptační schopnosti vůči nedostatku kyslíku ve výškách nad 2000 metrů, vyrovnání tlaku ve středouší polykáním není ještě plně vyvinuté a může u nich dojít k bolestem v uších a zánětu středního ucha (souvisí i s leteckou přepravou). Maximální výškovou hranicí dítěte do dvou let věku je 1500 m n.m.

•          Ve věku do jednoho roku, nejvíce mezi 2. a 4. měsícem věku, je v souvislosti s nadmořskou výškou zvýšené riziko syndromu náhlého úmrtí kojence. V souvislosti s tímto problémem lékaři varují před polohou ve spánku tváří k podložce. Pro túry s takto malými dětmi byste měli plánovat výšlapy maximálně půldenní, zbytek dne by mělo dítě věnovat hraní a spánku.

•          Dítě do dvou let věku je velmi náchylné k infekcím, neboť jeho obranyschopnost není ještě plně vyvinuta. Z toho důvodu by jeho pokožka neměla být vystavena ani přímému slunečnímu záření (obzvláště rizikové prostředí jsou hory a moře). Zásadně nenechávejte dítě usnout na slunci a používejte speciální dětské ochranné krémy s ochranným faktorem (SPF 30 a více) než u dospělého. Hodí se vědět, že oděvy mají SPF úpravu mnohem nižší, např. obyčejné tričko 5 SPF. Důležité jsou brýle se 100% absorbcí UV záření (slunce, sněžná slepota) a pokrývka hlavy. Výhodou je, pokud je dětská sedačka opatřena stříškou.

•          Rizikovým faktorem při pobytu v přírodě je bodavý hmyz. Lidovým řešením je použití hřebíčkového oleje, který obvykle udrží létající „otravy“ v uctivé vzdálenosti. Repelenty obecně nejsou pro děti vhodné, uvažujte o speciálních dětských variantách a poraďte se s lékařem.

•          Počítejte se ztrátou čtvrt hodiny na každou hodinu chůze. Jestliže je tedy trasa na čtyři hodiny, připočtěte jednu další hodinu na přestávky. Nohám dítěte klimbajícím se ven z kokpitu je třeba ulevit, protože je vyvíjen tlak jak na tepny, tak na nevyvinuté klouby. Dítě v sedačce v podstatě pomalu vychládá, myslete na to, že je třeba zateplit periférie (hlava, nohy, ruce). Po dlouhém sezení je dítě podrážděné, pláče a nechce se už nést. Nemá-li sedačka ochranu před sluncem, přerušte túru a nechte dítě v klidu vyspat někde ve stínu.

•          Kojencům stačí sice pouze mámin prs, ale také se umí nudit, když se nebude v sedačce dlouho nic dít. Vezměte sušené banánové odřezky (ne plátky) pro batolata, kterým se mají prořezat zoubky. Zabaví se žužláním. Nebo přivěste na sedačku nějaká cingrlata, kterých si bude dítě všímat.

•          Batole v lodi – Batolata by neměla být umístěna doprostřed lodi, nýbrž do přídě, kde jej má jeden z rodičů po ruce. Nezapomeňte vzít do lodi i nějaké menší hračky pro dítě. Připravte si v přídi kanoe „hnízdo“ pro děcko. Až ho přestane bavit sedět vám na klíně či jinak, uložte ho prospat do přídě. Pro zbudování hnízda stačí upravit na správnou velikost karimatku a použít suchou vestu. Přes otevřenou příď přehoďte něco pro zastínění.

•          Blíže ke dvěma rokům věku můžete uvažovat o přespání v přírodě. Pro tábor vyberte místo otevřené a pokud možno ploché – na děti je třeba stále vidět, aby někam nespadly, něco nevhodného nesnědly, abyste je i slyšeli. Tábořiště prozkoumejte dříve, než pustíte děti „do výběhu“ – v blízkosti by mohlo být vosí hnízdo, nora jezevce, hadi aj.

•          Na spaní ve stanu a spacáku je vhodné dítě přivykat dříve, než vyrazíte do terénu – malý prostor ve spacáku stejně jako ve stanu může být pro ně stresující. Samonosný stan je třeba pečlivě upevnit k podkladu, aby jej silný vítr neodnesl i s děckem uvnitř, zatímco vy se věnujete zábavě u ohně.

•          Při chladných klimatických podmínkách je lepší spát s děckem v jednom spacáku, protože ono samotné si neumí vytvořit tolik tepla, jako když je blízko vašeho těla. Je však vhodné dítě předem doma uvykat spaní ve spacáku, neboť to pro něj nemusí být zpočátku příjemné.

•          Dítě musí mít vždy zajištěné teplé a suché podmínky, což je pouze ve vaší režii. Menší zásoby podkožního tuku, nižší rezervy energie, vyšší poměr povrchu těla k tělesné hmotnosti, a tudíž vyšší ztráty tepla, to vše zvyšuje riziko podchlazení a omrznutí. Jestliže dítě onemocní v důsledku chladu, nese zodpovědnost dospělý.

•          Nesete-li malé dítě v nekvalitní sedačce, počítejte s tím, že vychladne mnohem dříve – stlačení stehenních tepen zpomaluje krevní oběh v končetinách, což může vést až k omrzlinám. Zateplujte končetiny, i když není zrovna období zimy, a myslete na to, že 70 % tepla se ztrácí povrchem hlavy. Mějte vždy náhradní oblečení pro každé dítě.

•          Dítě jí a pije bez ohledu na hlad a žízeň. Protože má nízké energetické rezervy, je třeba je kompenzovat pravidelným stravováním, a to potravinami navyklými nebo natrénovanými před výpravou. Dítě má až dvakrát větší spotřebu tekutin než dospělý. Dostatečný přísun zabrání dehydrataci, omrzlinám, úpalu a poškození šlach a chrupavek.

•          Zejména u malých dětí je třeba zajistit dostatečnou hygienu (vlhké ubrousky, přenosná sprcha apod.). Vykonávání potřeby na bobku od útlého dětství zvyšuje pravděpodobnost výskytu hemoroidů v dospělosti. Vytvořte dětem oporu.

•          Dítě je náchylnější k těžkým, život ohrožujícím onemocněním, mezi něž patří i průjem s dehydratací – nemočí-li déle než osm hodin. Roztok pro rehydrataci: voda s džusem (2:1), lžička soli, 1-2 lžičky cukru. Balíček první pomoci je třeba sestavit s ohledem na dětské dávkování a formu léku (kapky, čípky…) a mít vše pro každé dítě. Nezapomeňte na přípravky a léky pro případ spálenin sluncem.