Venkovská turistika včetně ubytování ve stylových domech se rozvinula jako součást ekoturistiky, která je od roku 1980 považována za nový směr v oblasti cestování do míst relativně nedotčených lidskými zásahy. U nás v Česku tento trend můžeme pozorovat například v rozvoji agroturistiky. Ve španělských zemích jsou to tzv. casa rural – původní a tedy i přirozeně půvabné stavení, obvykle i historické hodnoty (někdy jde o repliku resp. novodobou, ale stylovou stavbu), při jehož provozu se zachovávají tradice nejen folklórní, ale i třeba provozní (ventilace pokojů, příprava jídel apod.), a jehož atmosféra je zcela ojedinělá. Je například běžné, že z nabílených zdí se nechávají koukat pět set let staré kameny, že dřevěné podlahy vržou, dlaždice podobné našim „půdovkám“ jsou oprýskané nebo že vás ráno vzbudí kohout. 

Když jsem byla naposledy na ostrově Gran Canaria, náš čas byl vyplněn především přechody a výstupy v horách vnitrozemí ostrova. Ještě jsem nespala v takovém domě, který by neměl kouzlo. Například horská Las Calas v La Lechuza (www.hotelrurallascals.com), to byla paráda. Majitelka je velmi kultivovaná starší dáma, která se o svůj „poklad“ výborně stará a báječně vaří. Charakter ubytování je ryze venkovský, jednotlivé pokoje jsou soustředěny v přízemí kolem zeleného dvora, vše je v kameni a ve dřevě, host má naprosté soukromí. Španělská resp. ostrovní kuchyně je ale vynikající v každé kantýně jako třeba bar restaurante v romantické horské obci Santiago de Tunte na ulici Cireyes Catolico 2, kde jsme končili po přechodu jedné z nejkrásnějších turistických tras Camino de la plata route. Nebo vinařství a kávová plantáž Los Berrazales (majitel Victor Lugo jerge) v León y Castillo 43, která je na konci vyhlídkové trasy vysoko nad oceánem Tamadaba route. Máte-li dost peněz, pak je moc pěkné ubytování ve venkovském stylu v El Mondalón (www.hotelruralmondalon.es), kde jsme spali před odletem, protože je to kousek od letiště.

Jiná záležitost s přidanou hodnotou, to je horské městečko Aguimes, kde najdete uzounké uličky, strašně staré domy s oprýskanými vraty i střechy plné květináčů a podivných rostlin. A samo sebou spoustu barev s největší koncentrací v umělecké dílně Árbore na ulici Progreso 31 – báječné místo, kde můžete řemeslníkovi koukat pod ruku a přitom se vám jeho kočka otírá o nohy. Nejromantičtější „rural“ hotýlek v obci je přímo v centru na stejné ulici jako dílna a najdete pod názvem Casa de Los Camellos (www.hencansa.com) . Styl odpovídá době Kryštofa Kolumba a domácí kuchyně v tomto hotýlku je naprosto nedostižná.

Pokud jsem vás navnadila pro návštěvu ostrova, doporučuji září. Jednak je tu každodenně nádherné počasí na focení a pak v tomto období probíhá Festival turistiky, při němž máte možnost s průvodci prozkoumat každičkou píď těch nejhezčích lokalit a s jistotou, že nic důležitého neopomenete. Více o festivalu zde. Podrobnosti, trasy a přihlášení (i v AJ) : http://www.grancanariawalkingfestival.es

Pokud se necítíte na samostatnou cestu, pobyty v rural hotelech nabízí např. česká CK Canaria Travel, která prodává i letenky na kanárské ostrovy.