Kdo se těšil, jak se vydá do Paiac Tanu, Molvánie nebo San Sombréra (viz. rubrika Inspirace/Cestování) a už si začal organizovat očkovací průkaz, kdo si začal sjíždět na netu levné lety do Asie, Ameriky či lodě do Tirany, všem těm se omlouvám za zklamání, protože ani Molvánie, ani San Sombréro a ani Phaic Tan neexistují! Nebalte, jeďte jinam!

 

Ale ne tak docela, protože o všech třech zemích existují velice kompetentní knižní průvodci, plody nádherného nápadu  Santa Cilaura, Roba Sitche a Toma Gleisnera, Australanů, členů komediální skupiny „Working Dog“. Jejich skeče jsem sice neviděl, ale prý jsou to podobní šílenci jako Monty Python Flying Circus. Zapakovány v dokonalém layoutu, k nerozeznání od Lonely Planet a Rough Guides, vydány pod fiktivní hlavičkou „Jetlag Guides“ se průvodci po Molvánii, Phaic Tanu a San Sombreru dostaly v žebříčcích mezi bestsellery. A nebylo to v kategorii literatury faktu – bylo to v kategorii „Zábava a humor“ a počtení je to skutečně zábavné. A o tom, že knížky působí velmi autenticky svědčí snad i moje vlastní historka: známý si prolistoval zběžně San Sombréro a knížku mi vrátil se slovy „Doma mám něco podobnýho o Peru!“.

 

Pobaví se každý a zejména ti, kdo si mohou zavzpomínat na cesty po Asii, Latinské Americe či Balkánu. V případě Molvánie se pobavíte dvakrát, protože seznáte, jak se Anglosasům jeví náš, nám důvěrně známý, slovanský biotop se zvláštními pokrmy, nesrozumitelnou řečí prostou jakýchkoliv lingvistických paralel, svět cizincům nepochopitelných zvyků a fenoménů, nepochopitelných, možná po kratším zamyšlení, nám samým. Nebo snad chápete velikonoční mrskačku? Přemýšleli jste o tom, proč v metru v Praze ukazuje display, kdy vlak ODJEL?? O tom, že jednou berete kolo do vlaku jako zavazadlo a jindy jede v kolo v jiném vagonu a je v ÚSCHOVĚ? A víte, co je moravský zubní kartáček? Vzpomínáte si na tu zvláštní zemi, co navštívili „Tři veteráni“, tu zemi s mouchami a proradnými hoteliéry a úplatnými celníky? Přemýšleli jste o tom, proč není „moravský vrabec“ drůbež?

 

Ale zpátky ke knížkám… V každé knize je úvodní mapka a následuje všeobecný přehled o historii země, politickém uspořádání a charakteristikou hlavních oblastí. Nechybí popisy slavných bitev a významných událostí, významné osobnosti politiky i kulturního života, populární hudební skupiny i sportovci, vědci a reformátoři. Texty státních hymen i zdravice ministra pro cestovní ruch. Uveden je i přehled televizních programů, obsahy zásadních telenovel a westernů (San Sombréro), obsahy kickboxových thrillerů (Phaic Tan), recepty i citace zážitků cestovatelů, kteří zmíněné země procestovali (feministická spořivá a vyděšená cestovatelka, low cost backpacker, gurmán). Hotely, hostely i restaurace jsou roztříděny do kategorií s popisem specifik včetně telefonních čísel, mailových adres i seznamem akceptovaných kreditních karet. A v každém odstavci je zapikován nějaký fór a vtípek; někdy celý velmi seriózně působí text je stržen krutým kameňákem na konci. Chvilkami to může někomu připomenout úvodní semináře cimrmanologů v té nejvykrystalizovanější formě. Nechybí pochopitelně bohatý fotografický doprovod, který vtipnými komentáři za vlastním textem nijak nepokulhává. Osobně se domnívám, že u výběru fotografií a jejich popisů se autoři skutečně vyřádili, protože se jedná bez výjimky o šílené výcvaky za špatného počasí, skurilní záběry staveb a kuriozit, nepovedené portréty a nezvládnuté pouliční scény, případně obráceně komentované děje. Takže seriózní snímek selky, malující kraslice je popsán „Rolnice vyznačuje na vajíčka datum spotřeby“, zarostlé antukové hřiště je představeno jako místo, kde se koná „Molvania Open“ (jediný ATP turnaj na světě, hraný na smíšeném povrchu), klasická přístavní scénka, kde rybáři vytahují ryby ze sítí má text: „Rybáři v Cabo Acordión kontrolují obsah těžkých kovů v úlovcích“, ale nějak se nemohu ubránit dojmu, že překládat takové vtípky by si měl každý sám a nechat si do uší znít ten oficiální sound skutečných průvodců. I s odstupem, po přečtení, se můžete knížkami probírat a objevovat zapikované vtípky, třeba názvy ulic na pláncích měst (v San Sombréru například hojně zastoupená „Av. Jenifer Lopez“, v Molvánii zase je zábavný plánek luteblagského metra, vycházející mimochodem z pražského, přinejmenším co se týče toku řeky. Ale v Praze není stanice Ricka Astleyho a ani přestupní uzel Sv. Prostatik!). Naleznete zde srážkové diagramy, slovníčky obvyklých i neobvyklých frází, tabulky dopravních značek, prostě vyčerpávající průvodce jak má být. Osobně se musím přiznat, že jsem se chechtal tak, že jsem si musel dávat přestávky, abych neprovokoval spolucestující ve veřejných dopravních prostředcích.

 

Je však třeba uvést, že si počtou a pobaví se ti, co vládnou angličtinou či němčinou více než dobře (nevím, v jakých jiných jazycích to ještě vyšlo). Všem čtenářům, kteří tuto podmínku splňují nemohu říci než :“Neváhejte, kupte!“. A jako třešinka: na závěr každého průvodce jsou představeny i další tituly, které „vyšly“. A tak se můžeme těšit na cestovní průvodce z Alpensteinu, Tyranistánu, Isle of Fogg , Cartelombie, atolu Nuku´La, Bongoswany a řadu dalších zajímavých titulů ze stejně zajímavých končin.

 

Pokud bych měl hvězdičkovat: Molvánie a Phaic Tan mají 5 z pěti a San Sombréro pak 4,5 hvězdičky. Koupit lze na www.amazon.com