Vaše reklama

src="/userfiles/image/kukis.jpg"/>

Bouřka 2. díl - Feráta za bouřky = hromosvod !

08.07.2010 - 00:10   |   Redakce: Dana Jakoubková

Autor: © Dana Jakoubková

Riziková místa - jak se zachovat v různých typech terénu

 

 

 

 

Pahorkatina a otevřené prostory

(1200 zabitých ročně)

V mírně zvlněném terénu není žádné místo bezpečnější než okolní pahorky a blesk zde může uhodit zcela nahodile již vzhledem k tomu, že žádný z kopečků není tak atraktivní, aby jej svedl přednostně. Stejně nahodile se chová v rozlehlé volné ploše. Například na jihoamerickém altiplanu (Peru a Bolívie) nad 2500 metrů nadmořské výšky spadne od prosince do března mnoho srážek a ročně se tu vyskytuje 50 až 120 bouřek na jednu lokalitu. Bouře trvají přibližně 45 minut, frekvence záblesků je 15 až 20 za minutu. Blesky přicházejí náhle, v odpoledních a večerních hodinách. Dle úředních odhadů se udává 1200 zabití bleskem ročně. Vyvarujte se proto volného prostoru širšího než 100 metrů. Zde můžete zredukovat riziko zásahu snad jen ukrytím v rokli (je-li nějaká) apod., ovšem pozor na přívalový déšť a těsný kontakt osob.

Vysokohorský terén

(8–10 zabitých ročně)

Vysokohorský terén je za bouřky vysoce nebezpečný – vrcholy, pilíře, hřebeny, komíny, zajištěné cesty (feráta, klettersteig)… I když zde počet případů zasažení bleskem není vysoký (v průměru 8–10 osob ročně), riziko tím nijak nelze snižovat. Existují i roky, kdy byly bouře a zásahy v Alpách častější (všechny nehody se staly v červenci a srpnu). Většina případů připadá na turistický terén, o něco méně na kombinovaný terén (turistický/horolezecký). Většině těchto případů bylo možno předejít sledováním předpovědi počasí, přesným plánem cesty i včasným ústupem z exponovaného a ohroženého terénu.

Riziková místa

 
•          hřebeny, vrcholy, pilíře
•          cesty zajištěné kovovými fixy, feráty
•          trhliny, žlaby, soutěsky
•          otevřené plochy (náhorní plošiny, louky, …)
•          kovová ohrazení horských pastvin
•          malé převisy a jeskyně
•          dřevěné horské chaty a bivaky bez hromosvodu
•          vyšší stromy
•          vodní toky a hladiny
 

Řeky a vodní plochy

Oproti všeobecně zažitému mínění, voda není pro blesk přitažlivější než půda, pouze rozptyluje proud rychleji – je vodivější. Zůstávat na vodě nebo ve vodě během bouřky je stejně rizikové jako na kopci. Vodní toky hluboko v kaňonech nejsou pro blesk atraktivním cílem, za bouřky skýtá největší nebezpečí příval vody do úzkého koryta, který během pár minut může z nevinné říčky udělat pořádný tobogán. Vzhledem k tomu, že rychlý únik ze soutěsky bývá málokdy možný, představuje bouřka např. při canyoningu smrtelné nebezpečí i bez blesku. O nic méně nebezpečné není zůstávat na řekách a jezerech v lodích, na prknech apod.

Jeskyně

V jeskyni je určité proudění vzduchu, které může usnadnit pohyb proudu. Zvýšení elektroaktivity v jeskyni vede ke zvýšené ionizaci vzduchu, a tím k lepší vodivosti. Vyvarujte se zůstat v prostoru vstupu do jeskyně a pod malými převisy. Vaše tělo by mohlo poskytnout oblouk elektrickému výboji. Čím hlouběji do jeskyně či pod převis můžete ustoupit, tím lépe, ale vždy musíte zůstat minimálně dva metry od stěn a stropu. Prostor vstupu (tam i ven) opusťte co nejrychleji, nezastavujte se, nečekejte na ostatní. Rozhodně nevykukujte ven, dokud bouřka není alespoň 30 minut vzdálená.

Stromy a skalní stěny

Vzrostlejší stromy, ale ne jen ty nejvyšší, jsou výborným adeptem na kontakt s bleskem. Ale pozor, i nižší stromy mohou mít výrazně hlubší kořeny než třeba okolní vyšší smrky, a díky tomu jsou výrazně vodivější. Při zasáhnutí stromu se proud cestou nejmenšího odporu rovnoměrně dostane do země. Zasáhne-li blesk vlhký povrch, např. kůru stromu, změní se vlhkost v páru výbušným způsobem, takže se zasažený předmět může roztrhnout na kusy. Útěk do lesa tedy nemusí být nejlepším řešením. Kompaktní skála je nejvodivější na povrchu, obzvlášť je-li mokrá a proud se šíří různými směry. Relativně bezpečný prostor poskytne vzdálenost 50 m od stromu či plošina 20 metrů pod skalním výšvihem.

Stan

Stan může zvýšit riziko zasažení bleskem, pokud je postaven na vyvýšeném volném prostranství nebo v blízkosti vysokých stromů. Kovové tyče konstrukce stanu jsou vodivé pro zemní proud a mohou generovat elektrický výboj. Pokud se blíží bouřka a váš stan nestojí na bezpečném místě, opusťte jej včas a vyhledejte jiný úkryt. Pro případ urychleného výsadku během noci mějte připraveno po ruce svrchní oblečení a baterku. Rozumnější je ale eliminovat předem rizika nočního přesunu ze stanu vhodnou volbou tábořiště.
Opatření – co udělat, když nás bouřka zastihne v terénu
 
•          odstranit kovové předměty přesahující hlavu (lyže, cepíny, hole, stativ), nezvedat ruce nad hlavu
•          zasunout externí antény (vysílačka, mobil)
•          nezdržovat se poblíž stromů
•          nezůstávat u skalních stěn, pod převisy a v jeskyních na vzdálenost kratší než 2 metry
•          vyhledat nejbližší prohlubeň nebo suťovisko
•          jízdní kolo, krosnu s kovovou konstrukcí, dětskou krosnu, ale i cepín, mačky a jiné kovové součásti výzbroje položit naplocho dále od sebe
•          je-li možno, nezůstávat pohromadě, nedržet se za ruce
•          posadit se na karimatku, lano, batoh nebo plochý kámen, nelehat na zem
•          hlavu ke kolenům, zakrýt uši
•          co nejmenší kontakt se zemí – špičky
•          neseskakovat z lanovky – má protibleskové bezpečnostní zajištění
•          v túře pokračovat, až když je bouře vzdálená 10 km, tedy když časový rozdíl mezi hromem a bleskem je větší než 30 sekund (hrom se šíří rychlostí 330 m/s) nebo po dobu 30 minut od posledního blesku či zahřmění
 
Tísňové volání:
Evropská unie jednotně 112 (bezplatné volání možné itaké bez vložené SIM karty ikarty, z vyčerpané předplacené karty, bez aktivovaného roamingu, iroamingu a v místech, kde není pokrytí signálem vašeho operátora)
Použité informační zdroje:
Český hydrometeorologický ústav, Společnost horské medicíny při ČHS, Bezpečnostní zásady v horolezectví (MUDr. Ivan Rotman), Horolezectví (PhDr. Ivan Bajo), Wilderness Medicine, National Weather Service.

Autor: © Dana Jakoubková

Přidej odkaz na Bookmarky.cz
Zpět   |   Nahoru

reklama

Ohodnoť článek jako ve škole


1-nejlepší, 5-nejhorší.

1 2 3 4 5
Celkové hodnocení:   2.96

Anketní otázka