"Dobrý Bože! Jak hrozné je to místo!“ napsal anglický průzkumník Robert Falcon Scott, když se dostal před sto lety na jižní pól, a zemřel vyčerpáním, hlady a zimou spolu se svými čtyřmi druhy na cestě zpět. Antarktida je však také "ohřívána" geotermální energií, včetně jezera Vostok, které po delším čase opět rozvířilo debaty ve vědeckých kruzích.

 

Čtyři kilometry pod ledem Antarktidy leží tajemné „těleso“ z vody, 160 km dlouhé a 30 km široké, které je ukryto před zbytkem světa minimálně 14 milionů let. Vostok je největší subglaciální (podledovcová) síť více než dvou set jezer ještě z doby, kdy byl kontinent mnohem teplejší součástí Austrálie. A teď, Rusové, kteří řídí výzkumnou stanici Vostok na povrchu ledového krunýře, tvrdí, že dosáhli po čtrnácti letech vrtání jeho hladiny. Nebo alespoň věří, že prolomili led na povrchu jezera. Svoji vrtnou soupravu však hned raději stáhli, aby nedošlo ke kontaminaci vody. Ruská tisková agentura RIA Novosti oznámila, že tým pronikl do hloubky 3 768 metrů 5. února 2012.

Když vyjdete ven na zmrzlou pláň a ledové skály, které tvoří krajinu kolem Pólu chladu, uvědomíte si, že jste na poslední skutečné výspě života. Lidé, kteří tu pracují, si zasluhují skutečný obdiv. V tomto jedinečném prostředí je práce související s jezerem Vostok ta nejvíce extrémní, jakou si umíte přestavit. Není to jen nízkou teplotou, i nadmořská výška kolem 4000 metrů a řídký vzduch dělají život těžko snesitelným. Když na stanici Vostok přiletí noví pracovníci, nemají sílu se ani dostat z postele. Minimálně čtyři trvá, dokud nejsou aklimatizovaní. Komu se to nepodaří, musí se vrátit. Pro práci na stanici Vostok tedy musí být člověk absolutně zdravý.

Je snadné stát se cynickým ve světě, kde už skoro „není co objevovat“. Možnost nalézt nový život tak daleko od technologického věku, je proto neuvěřitelně vzrušující. „Podle našeho výzkumu je množství kyslíku v jezeře desetkrát, dvacetkrát možná až padesátkrát vyšší, než je ve sladkovodních jezerech obvyklé. Veškeré formy života, které najdeme, budou pravděpodobně na Zemi jedinečné, " řekl Sergej Bulat, vedoucí vědec expedice Antarktida ruskému časopisu Reporter. Někteří vědci přitakávají s tím, že příliš mnoho kyslíku - v důsledku hmotnosti a tlaku kontinentálního ledovce - by mohlo být pro život toxické a přežily by zde jen takové oragnismy, které vydrží vysoký tlak, konstantní chlad, nedostatek živin, vysokou koncentraci kyslíku i absenci slunečního záření. Jezero Vostok by se také mohlo ukázat jako jedinečné místo na planetě, kde je životadárná voda, ale žít se tu vlastně nedá.

Poznatky z ruského výzkumu by mohly mít vliv na hledání života jinde ve Sluneční soustavě. Jupiterův měsíc Europa a Saturnův měsíc Enceladus byli oba zdokumentované sondou NASA s ledovou krustou na povrchu, ale zároveň se zdálo, že v nitru je dost teplo na to, aby se tam skrývaly oceány. Zejména Europa byla označena jako možný domov pro mimozemský život. Jezero Vostok je o půl miliardy kilometrů blíže. Nalezení života v nehostinných hlubinách Vostoku by posílilo důvod pro hledání života mimo Zemi.

Antarktické léto končí a vědci budou muset opustit svoji vzdálenou základnu dříve, než teploty klesnou pod mínus osmdesát stupňů. Tajemství jezera tak zůstane skryto minimálně další rok, kdy Rusové plánují vyslat do jezera „roboty“ sbírat vzorky vody a sedimentů ze dna. Plán vlivu na životní prostředí bude předložen poradnímu zasedání účastníků Smlouvy o Antarktidě v květnu 2012.

Související článek:

Vostok - tajemné jezero - časová konzerva

Pól chladu - nejchladnější místo na světě

Antarktida - největší mrazák světa

Lovci meteoritů